Dům kultury Hodonín

Schola Gregoriana Pragensis

Datum konání:22. 4. 2019
Začátek akce:16:30
Místo:Kostel sv. Vavřince Hodonín
Kategorie:Koncerty
Rezervovat

Regnum et imperium
České země uprostřed Evropy

Tento koncertní program by chtěl prostřednictvím středověké hudby zamířit k duchovním kořenům českého státu, které by rozhodně neměly být zapomenuty. Státní celek v oblasti České kotliny patřil v raném středověku do společenství národů, které tvořily oblast západního křesťanství. Nositeli kulturních a duchovních hodnot zde byly zejména církevní instituce. Je tedy logické, že představy o duchovní podstatě vládní moci a pojetí panovníka, jenž nutně vládne „z Boží milosti“, zde měly své pevné místo – a to ať již byly v praxi naplňovány, či nikoli. 

 

Vstupné 300 Kč 

Předprodej vstupenek: pokladna Domu kultury Hodonín - Horní Valy, kino Svět Hodonín, Infocentrum města Hodonína nebo online. 

 

Regnum et imperium
České země uprostřed Evropy


1. Evropské kořeny 
Řím
Alleluia Laudate pueri (Chvalte, Hospodinovi služebníci, jméno Hospodina…)
Alleluia In exitu Israel (Když vyšel Izrael z Egypta…)
Cáchy
Sequentia Summi regis archangele Michael (Archanděli nejvyššího krále…)
Laudes regiae Christus vincit (Kristus vítězí…)
Anglosaská mise – sv. Bonifác
Antiphona Sancte Bonifati martyr (Svatý Bonifáci mučedníku…)
Řezno – klášter sv. Emmerama
Lectio de Vita Sancti Emmerammi (Čtení ze života sv. Emmerama)
Responsorium Laudemus Dominum (Chvalme Pána za zásluhy biskupa Emmerama…)

Metropole, k níž západní Evropa tradičně vzhlížela, byl nepochybně Řím. I když po opakovaných nájezdech barbarů ztratil nemálo z někdejšího lesku i moci, byl stále městem apoštolů Petra a Pavla, a římský biskup měl jakožto Petrův nástupce privilegované postavení. Úvodem koncertu tedy uslyšíme dvě ukázky ze svébytného starořímského repertoáru. Předzpěváci se v římské schole nazývali paraphonistae. Jelikož paraphonos znamená v pozdně antické teorii intervaly kvinty a kvarty, někteří badatelé se domnívají, že předzpěváci mohli zpívat i v paralelních intervalech. Zkusme takto zaspekulovat při úvodním Alleluia.

V mocenském rozložení sil hrála rozhodující roli Franská říše Karla Velikého. Právě zde se v průběhu 9. století zrodila myšlenka universálního společenství křesťanů (corpus christianorum), které spojuje národy napříč Evropou. Významným – možná nejvýznamnějším – prvkem, který spojoval oblast západního křesťanství, byl jednotný bohoslužebný zpěv nazývaný gregoriánský chorál. Chorální melodie získaly více méně pevnou podobu koncem 8. století právě ve Franské říši. Franského panovníka Karla Velikého a jeho sídelní město Cáchy si připomeneme prostřednictvím sekvence Summi regis; její autorství je připisováno Alcuinovi, poradci Karla Velikého. Laudes regiae nebo carolinae představují slavnostní přímluvy, které se zpívaly od karolinských dob při korunovacích a významných církevních slavnostech.

Pro christianizaci Evropy hráli důležitou roli Irové a také Anglosasové. Zmíněný Alcuin, hlavní tvůrce vzdělávací reformy Karla Velikého, byl Anglosaský mnich, a také Bonifác, jenž působil hlavně v oblasti jižního Německa. Bonifácovu aktivitu si zpřítomníme antifonou Sancte Bonifati martyr, která patří k nejstarším památkám vícehlasu v Evropě.

Pro české země bylo nejvýznamnějším zprostředkovatelem gregoriánského chorálu město Řezno (Regensburg). Zdejší biskup (jenž současně zastával i funkci opata kláštera sv. Emmerama) měl na starosti i oblast Čech až do založení pražského biskupství v r. 973. Řezenského patrona Emmerama si připomeneme ukázkou z nejstaršího officia k tomuto světci, které bylo teprve nedávno objeveno v rukopisech kláštera sv. Jiří v Praze (responsorium Laudemus Dominum).

 

2. Duchovní kořeny českého knížectví

Sv. Václav

Cantio Svatý Václave

Antipona Adest dies leticie (Přišel radostný den…)

 

Motetus Et exaltaci plebis humilem / ET EXALTAVI

 

Sv. Ludmila

Antiphona Laudescanens (Zpívajíc chvály Davidovy očekává smrt…)

Antiphona Sic Hester (Tak Ester kráčí do královského paláce…)

Hymnus Lux vera (Pravé světlo skrápí oblohu paprskem…)

 

Sv. Vojtěch

Hospodine pomiluj ny

Lectio I.: Homilia beati Augustini (Čtení z kázání sv. Augustina)

Responsorium Magno populi voto (Mocným přáním lidu byl Vojtěch vyvolen…)

V 10. století se objevují na scéně osobnosti domácího původu, bez nichž bychom si další vývoj mohli jen těžko představit. Byl to zejména sv. Václav, věčný kníže Čechů, s nímž je spojeno upevňování křesťanství v zemi. Důležitou postavou je také sv. Ludmila, jejíž kult byl pěstován hlavně v místě jejího posledního odpočinku – v klášteře sv. Jiří v Praze. Osobností evropského významu byl jistě sv. Vojtěch – druhý pražský biskup, jehož blízkým přítelem byl císař Ota III. V této částikoncertu se zaměříme právě na národní světce a repertoár, který vznikl k jejich úctě. Nesmíme přitom opomenout píseň Hospodine pomiluj ny, jejíž autorství bylo ve středověku připisováno právě svatému Vojtěchu. Podle novějšího bádání je však tento starobylý zpěv připomínající litanii spíše pozůstatkem staroslověnské liturgické tradice.

Repertoár k českým světcům doplní dvě vícehlasé skladby z francouzské (Motetus Et exaltaci plebis) a anglické produkce (Martyr Dei), které byly určeny pro svátky svatých.

 

3. Naplnění vize: Karel IV

Cantio Plebs Domini (Lide Boží, raduj se zbožně v tento den…)

G. de Machaut: Dame je suicilz qui vueil – Fins cuer doulz (Paní, jsem ten, kdo chce vytrvat...)

Lectio de homilia beati Augustini (Čtení z kázání sv. Augustina)
Responsorium Vibran smiles (Voják napřáhl kopí a otevřel svatý chrám slávy Boží…)

Cantio Ad te mens (Ať se k tobě pozvedá mysl…)

Pange melos lacrimosum (Zapějte lkavou melodii…)

Gloria in excelsis (Old Hall Manuscript) (Sláva na výsostech Bohu…)

Naši pouť uzavřeme v době a u osoby Karla IV., jenž ideu českého království nejen naplnil, ale také zasadil do mezinárodního kontextu. Praha se díky Karlovi stává centrem středověké Římské říše. Jeho vláda tedy symbolizuje přechod od „regnum“ k „imperium“.

S nástupem Karla IV. na český trůn se otevírá nová etapa v kulturním životě země. Praha se stává arcibiskupskou metropolí a centrem moderní gotické architektury. Do Čech pronikají silněji francouzské vlivy, a to jak ve výtvarném umění, tak i v hudbě. Internacionalizaci pražského kulturního prostředí podtrhuje založení univerzity v roce 1348. Právě zde vzniká na konci 60. let 14. století traktát o moderní francouzské notaci a objevuje se zde i francouzská i domácí tvorba odrážející dobové hudební tendence. Repertoár tohoto bloku čerpá tedy jak z francouzské tvorby, tak z českých pramenů 14. století.

S dynastií Lucemburků je také úzce spjat nejslavnější skladatel 14. století, Guillaume de Machaut. Roku 1323 vstoupil do služeb Karlova otce Jana Lucemburského jako jeho sekretář a Karel s ním pravděpodobně také musel přijít do styku. Tvorbu tohoto mimořádného autora zde zastupuje tříhlasé moteto Dame je suicilz qui vueil – Fins cuer doulz.

Připomínkou svátku Kopí a hřebů Páně, jenž vznikl z iniciativy Karla IV, je čtení a responsorium Vibrans miles lanceam. Smutečním zpěvem Pange melos lacrimosum se pomyslně zúčastníme velkolepého pohřebního průvodu, vyprovázejícího zesnulého císaře Karla.

Na konci 14. století se výrazněji otevírají i vztahy k Británii. Někteří významní kanovníci – jako např. Vojtěch Raňkův z Ježova – studovali v na univerzitě v Oxfordu; a jsou to myšlenky anglického reformátora Johna Wycliffa, které byly reflektovány na pražské univerzitě a ovlivnily velmi silně učení mistra Jana Husa. Proto zakončíme dnešní koncert slavnostním Gloria in excelsis z tzv. Old Hall Manuscript, významného anglického hudebního rukopisu
z přelomu 14. a 15. století.

Tento koncert se koná ve spolupráci s evropským projektem HERA Sound Memories:
The Musical Past in Late-Medieval and Early-Modern Europe (www.soundme.eu).

  

Schola Gregoriana Pragensis

Partneři